Můžeš se představit klánovickým voličům?

Jsem důchodce, od nazorení Klánovičák. Žiji zde s krátkou přestávkou mezi roky 2007 až 2009. Na Klánovicích obdivuji především "bydlení uprostřed lesa". Bohužel charakteristické pro Klánovice, domy ve velkých zahradách, se postupně vytrácí. Je to ale pochopitelný vývoj... Dlouho jsem pracoval v předtiskové přípravě jako systémový inženýr, něco jako IT v DTP studiu. Po reorganizaci jsem odešel do malé firmy. Tam jsem tisknul na velkoformátové tiskárně a to až po odchod do důchodu.

Věnuješ se včelaření, jsi předsedou svazu včelařů v Klánovicích. Co Tě k této zálibě přivedlo? 

Tatínek. Jako malý zvědavý kluk jsem se tátovi motal pod nohama a rukama, a to i u včel. On začal včelařit, když onemocněl a byl v invalidním důchodu. Poté, co jsem se vrátil z vojny a jeho zdravotní stav se začal zhoršovat, zůstaly včely na mně. Nejprve to byla spíše povinnost a úcta k tatínkovi. Koníčkem se mi stalo včelaření až později. V klánovické organizaci ČSV jsem již mnoho let, předsedou jsem asi 10 roků. Včelaření je pro mě zábavou, dříve odreagováním od pracovních starostí. Dnes pozoruji změny v přírodě, jiný průběh včelařského roku, hlavně na jaře v době květu řepky.

Rozhodl ses podpořit svoji kandidaturou Hlas Klánovic. Proč zrovna toto uskupení?

Hlas Klánovic vnímám jako velmi široké společenství občanů Klánovic, kteří dlouhodobě snaží být přínosem pro místo, kde žijí. Nejsou to ambiciózní politici, co si myslí, že vždy musí být po jejich. Spíše je vnímám jako normální sousedy. A také jsou mezi lidé věřící, což je mi velmi blízké.