Klánovický rodák, amatérský hudebník, fanoušek hokeje, fotbalu a sportu vůbec. V roce 1980 emigroval do Německa, kde provozoval firmu s opravnou a prodejem náhradních dílů. V roce 2004 se vrátil z Německa, aby se mohl věnovat péči o své rodiče. Poměrně brzy se zapojil do veřejného dění. Jako jednatel Občanského sdružení pro záchranu Klánovického lesa se aktivně zapojil do jeho záchrany.

Co formovalo Tvůj vztah ke Klánovicím?

Nejvíc asi prarodiče. Moje babička se plně věnovala kulturnímu dění v Klánovicích a zpívala v tehdejším místním pěveckém sboru a hrála ochotnické divadlo. Ta mne vedla k lásce k hudbě. Babička také nevynechala snad ani jedinou mši konanou v našem kostele a také dlouhou dobu opatrovala vlajku klánovického fotbalového klubu. No a můj děd Josef Honzík byl hrdý sociální demokrat a patřil zde ke známým stavitelům a zakladatelům několika spolků. Z vlastních finančních zdrojů vysázel některé z lipových alejí, například v Podlibské ulici. V roce 1931 zakládal v Klánovicích hasičský sbor a vyměřoval a organizoval původní fotbalové hřiště. Asi i proto jsem se rozhodl vstupit do komunálního dění a stát se i předsedou místního sdružení ČSSD.

Jsi neustále na tenise, děláš tam od rána do večera, máš vůbec čas na něco jiného?

Jsem zvyklý se spíše ptát, co mohu já udělat pro Klánovice a nikoli, co mají ony udělat pro mne. Beru za samozřejmost, že část mého života patří Klánovicím a klánovickému dění. Naučil jsem se to dělat tak, abych z toho měl radost. Proto si nepřipadám být obětí toho, že jsem vlastně furt v práci. Jsem prostě rád mezi lidmi a když je to spojeno ještě se sportem a zdravým prostředím, tak mám pocit, že jsem tomu zdraví a dobré pohodě ve svém okolí napomohl.

Proč již poněkolikáté kandiduješ za Hlas Klánovic?

Jsem hlavně rád, že jsme tým lidí, kteří se vzájemně respektují a umí spolupracovat. Nemáme dalekosáhlé politické ambice. Proto se nehádáme, ani mezi sebou ani s našimi oponenty.  Držíme při sobě i když máme různé názory a priority. Snažíme se plnit svůj program, tj. přispět rozvoji Klánovic, každý den konkrétními činy. Snažíme o bezpečný a o zdravý život v našem krásném okolí. Někteří z nás na těchto zdánlivě jednoduchých věcech dělají každý den, někdy i s nasazením vlastního života a berou to jako samozřejmost. Toho si vážím. 

Co bys chtěl, aby Hlas Klánovic prosadil?

Nemám rád, když někdo stále něco požaduje, chceme, chceme, chceme… Já si přeji, abychom tady hlavně normálně žili a pomáhali si, abychom nestavěli vzdušné zámky. Přeji si a jsem připraven na tom pracovat, aby všechny sporty a sportoviště měly potřebnou podporu Klánovic, aby vznikala nová sportoviště pro volnočasové aktivity hlavně dětí a mládeže. Rád bych k tomu více využíval i lesního prostředí. Les je ideální k trávení volného času a sportování. Například v prostoru mezi tratí a ulicí Habrovská (od silnice směrem k Hospodě U Lesa) by mohl být krásný přírodní volnočasový areál. Les je tam v majetku magistrátu, je to les rekreační, příměstský. Vidím tam pěkné lanové centrum, cyklistické dráhy, pump-treky… Zároveň je to na kraji lesa u trati a silnice, takže by to nerušilo zvěř. Když budu zvolen, tak půjdu za těmito projekty.